Petite Prague

Hledáte-li ubytování, brigádu, spolujízdu nebo české a slovenské kamarády v Paříži, pošlete ze své emailové adresy prázdný email na adresu: petiteprague-subscribe@yahoogroupes.fr .
Za chvíli vám začnou chodit nabídky a poptávky na práci, bydlení a inzeráty na česká a česko-slovenská setkání v Paříži.

Máte-li účet na Facebooku (pro sutdenty vyjíždějící do zahraničí nezbytnost), stejná skupina existuje také tam. Je ale více zaměřená na zábavu a trávení volného času.

Nicolas Canteloup aka Nicolas Sarkozy - ve francouzštině

Nicolas Canteloup aka Segolene Royal - ve francoužštině

Volby do místních zastupitelstev - les élections municipales et cantonales

Ve Francii proběhnou v neděli 9. a 16. března 2008. Kdokoliv, kdo bydlí v Paříži (a má tedy buď attestation d'hebergement nebo účet za elektřinu na vlastní jméno nebo nájemní smlouvu) se mohl až do 31. prosince 2007 zapsat na volební listiny.

Tyhle volby nejsou ani tak záležitostí politických stran, ale lidé se řídí spíše podle kandidátů, kteří jsou jim, narozdíl od celorepublikové úrovně, velmi blízcí. A tohoto téměř kamarádství začínají využívat politici pro internetovou komunikaci. Jak současný starosta Paříže, Bertrand Delanoe, tak např. kandidát v 6. arrondisementu mají svoje profily na Facebooku. V jejich případě se ale ani tak nejedná o posílání dárku, hraní infantilních internetových her atd, ale o shromažďování a odkazování se na zmínky o nich různě na internetu. Lidé navíc mohou nechávat vzkazy oběma kandidátům na zdech, přidávat si je do svých přátel. Bertrand Delanoe už proto má přes 5800 přátel.


Zda mu ale přítomnost na Facebooku pomůže, aby vyhrál, není úplně jisté. Paříž je tradičně hnízdem pravice, zvolení Delanoeho v roce 2001, resp. zvolení levicových starostů pro většinu pařížských arrondissementů, kteří následně zvolili Delanoeho, bylo pro všechny velkým překvapením.

Nicméně, protože jsou dnes někteří Francouzi znechucení z celorepublikové politiky Nicolase Sarkozyho, je možné, že zmobilizují své síly alespoň k tomu, aby na místní úrovni nechali vyhrát Parti socialiste.

SLEVY!!!

V Francii začaly oficiálně povánoční výprodeje. 2. středu v lednu, tedy dnes, 9., na Francouze poměrně brzo ráno, v 8:00.

Od včerejšího odpoledne měly téměř všechyn obchody s oblečením zavřeno a připravovaly se na tu velkou událost. Data výprodejů a slev vyhalšují pro jednotlivé departementy prefektové, a mohou trvat maximálně 6 týdnů. V Paříži si tak například zanakupujete zalevno až do 16.února 2008. Pak budete muset čekat na další výprodeje až do léta.

Slevy se zatím pohybují v rozmezí od 20% do 50%, ve většině obchodů jsou ale zároveň i nové kolekce, proto ne vše, co si vyberete, musí být ve slevě. Na druhou stranu, podle paní Anny, majitelky našeho bytu, ke konci slevového období většinou přichází větší slevy - někdy až 70 nebo 80%. Máte-li ale menší velikosti oblečení (36,38) a velmi oblíbenou dívčí velikost bot (38), nemůžete si většinou dovolit tak dlouho čekat.

Pokud můžu soudit, žádné velké fronty se ráno před obchody nekonaly, ještě kolem oběda vypadala rue de Rennes (jedna z ne tak drahých shopping streets) jako kdykoliv jindy. Nápor na obchody začíná až tak kolem třetí hodiny, a po půl páté už se čekají fronty na všechno - kabinky, pokladny, zrcadla. Na ulicích i v obchodech to vře, lidé se strkají a začínají být nervózní. Aspoň tak vypadal první den.

Rozvod u notáře?

Francie spekuluje o možnosti rozvodu pouze u notáře, shodnou-li se obě strany na podmínkách rozvodu. A protože je rozvodové řízení zlatým dolem pro advokáty, máme ve Francii další stávku. Potřebujete-li advokáta, ve Francii ho určitě nesežente, stávkují - zřejmě chcou mít klid na Vánoce. Naštěstí se přes svátky snad moc lidí nebude chtít rozvádět.

Sarkozy přistižen

"Náhodou" byl v sobotu přistižen prezident Nicolas Sarkozy se svou novou, o hlavu větší přítelkyní, bývalou modelkou (stejně jako jeho exmanželka Cecilia) a celkem úspěšnou francouzskou zpěvačkou Carlou Bruni.

Paradoxem je, že na náhodné setkání byli pozváni i novináři Le Paris Match. Prezident Sarkozy má totiž se společnským týdeníkem dlouhodobě podivné vztahy.
Nejprve nechal jeho novináře exkluzivně nafotit fotky jeho šťastné rodiny - ještě se svou exmanželkou - jako součást předvolební kampaně. O pár měsíců později se dožadoval propuštění novináře, který napsal článek o Cecílii odlétající do New Yorku se svým milencem. Za dalších pár měsíců se na sebe Sarkozy a Paris Match zase usmívají - a Paris Match získává (mimo jiných) fotky jeho a Carly Bruni v Disneylandu.
Možná z nedostatku jiných rubrik, novináři Le Figaro zařazují naproti tomu všechny články o milostném životě pana prezidenta do rubriky Politique...

Hurá jdeme na bruslit!

Dalším z mých předvánočních předsevzetí(kromě jít na Vánoční trhy a na výstavu pornoknížek z 16. století v Národní knihovně) bylo jít si v Paříži zabruslit.

Možností, kam jít, je hned několik. Tou nejvíce turistickou je samozřejmě brusliště před Hotel de Ville (1.12.-9.3.), bruslí se ale u nádraží Montparnasse (1.12.-9.3.) a u Národní knihovny Francois Mitteranda (22.12.-20.1.).

Za 5e vám půjčí brusle a můžete si bruslit, jak dlouho jenom chcete. Holky si na brusle neztěžovaly, moje ale měly do ostrosti hodně daleko, takže pokud chcete mít z bruslení nějaký požitek, je lepší mít brusle svoje. (Navíc tím ušetříte 5e, vstup jako takový je totiž zdarma). A když už si je budete pujčovat, vystelte si ji alespoň opravdu teploučkou, měkočkou ponožtičkou.
Nezpomeňte si ale rukavice a nějaký průkaz totžnosti. První proto, aby vám idioti, kteří si myslí, jak neumí bruslit, ale při svých rychlo-krasobruslařských machrovinkách neujeli prsty, až vás shodí na led, druhé proto, aby, až vás v bezvědomí odvezou do nemocni, mohli zjistit, koho že to tihle idioti zase mají na svědomí.


Otvírací doby naleznete zde. Obecně se ale dá říct, že se bruslí od 12:00 do 22:00 každý den u Hotel de Ville, o víkendu se začíná i dříve, v pátek a sobotu končí dříve. Brusliště na Montparnassu bývá otevřené od 12:00 do 20:00 a u knihovny od 9:00 do 20:00.

Vánoční trhy na La Défense a trocha sexu

Opět je tu čas klidu v duši a míru na světě, i Sciences PO se nechalo obměkčit a pustilo mě na chvíli z domu ven.
A kam jinam před Vánocemi, než za vánočními dárky. A kam jinam za dárky, než na internet...no ano. Ale také se dá za dárky jít na vánoční trhy. Ty nejslavnější v Paříži jsou pod Grand Arche na La Défense.

Více informací zde a zde.

Trochu mi na trzích chyběly koledy, klidně francouzské. I přesto mě ale příjemně překvapila rozmanitost nabízeného zboží a jeho využitelnost jakožto dárku - nešlo o žádné napodobeniny, trhové podfuky, kýčové šperky a oblečení Dadidas a Nikel.

Jako řádného turistu, a v honbě za "dárky z Paříže" pro rodiče a kamarády mě ale zklamala absence jakéhokoliv zboží s Eiffelovkou a Notre Damem. Zřejmě jsem se dostala konečně tam, kam chodí nejen turisté.


La Défense - tam, kde budu pracovat
La Défense jako taková mi učarovala. Moderní, ale zelená, strohá, ale s uměním. A před každým mrakodrapem hloučky kancelářských krys v sacích podupávaly kolem popelníků. Nádhera. Dovedu si představit, jak mě můj řidič bude vozit v mém BMW z 20 miliónového bytu na Montparnassu do mé kancéláře ředitelky EDF... na to si ale musíme všichni ještě chvíli počkat...

Cesta zpátky mi ale připoměla, že zaměstnanci na La Défense zřejmě nejezdí jenom autem. Vybrat si 18:30 jako čas odjezdu z téhle pařížské kancelářské čtvrti taky může napadnout jenom blondýnu. Každopádně, buď Francouzi začínají pracovat po desáté, nebo to s tou 7. hodinovou pracovní dobou nebude tak horké - resp. kdo chce slušně placenou práci v perspektivní mezinárodní firmě, se asi nemůže 7. hodinami nějak příliš ohánět (To ostatně potvrzuje i majitelka našeho bytečku, jejíž dcera na stáži v bance tráví kolem 10 hodin denně plus soboty.)

Chcete-li si ovšem užít kvalitního, bezplatného (ehm, jedna cesta metrem - 1,5e nemáte-li Navigo) a vcelku bezpečného sexu, linka 1 z La défense je zaručenou volbou. Máte-li navíc slabost pro upravené muže v oblecích mezi 27 a 37 lety, většinou s vysokoškolským vzděláním, brýlemi a kufříkem, pak se z vás pravděpodobně stane pravidelný pasažér.
Kdybych neměla starost o křehký a objemný dárek pro paní Annu, byla by cesta uběhla mnohem...uvolněněji. Příště tedy jedině s volnýma rukama.

Ingrid Betancourt: 5 let a dost?

Druhé nejskloňovanější jméno ve francouzským médiích (po Sarkozym, pochopitelně) -- nebo by alespoň bylo, kdyby se ve francouzštině skloňovalo.

Francouzsko-kolumbijská kandidátka ve volbách 2002 na kolumbijského prezidenta Ingrid Betancourt (mj. absolventka Sciences PO) byla unesena při cestě v rámci předvolební kampaně v Kolumbiji v únoru 2002 kolumbijskými povstalci ze skupiny FARC.
O rok a půl později si Francouzi, ve snaze Ingrid zachránit, znepřátelili Brazílii i Kolumbiji, když na jejich území poslali vojenskou jednotku s úkolem Ingrid osvobodit.
Po několika dnech jednání a vysvětlování (ke kterému Francouzi nepřistupovali příliš nadšeně) jednotka opustila jižní Ameriku aniž by Ingrid zachránila.

Během dlouhých 5 let její rodina bojuje o její záchranu. Před rokem byl nalezen mrtvý jiný franko-kolumbijský zajatec FARCu, který byl unesen rok před Ingrid.

Čím je tedy najednou případ tak zajímavý?
V květnu 2007 se podařilo uprchnout jednomu ze zajatců FARCu, který do pátrání po Ingrid vnesl nové informace o možném místě, kde je držená. Také potvrdil, že se 5x bezúspěšně pokusila o útěk.
30. listopadu kolumbijské autority zveřejnily video (důkaz života - preuve (f) de la vie), na kterém je Ingrid Betancourt - nezdravě vyhublá, s hlavou skloněnou, v otrhaných šatech, s vlasy dlouhými k pasu.


Navíc, prezident Sarkozy chce prokázat svou údernost a dělá vše pro to, aby Ingrid mohla strávit Vánoce s rodinou.
Vystoupil proto s projevem, titulkovaným do španělštiny, ve kterém se obrací přímo na vůdce FARCu, apeluje na jeho svědomí a upozorňuje ho, že jedině propuštění Ingrid mu může pomoci dosáhnout jeho požadavků, nikoliv její držení.
Krok na evropské diplomatické poměry poněkud nevšední, vyznívající jako zoufalá prosba, která, nebude-li vyslušena, může pošramotit drsňáckou tvář Sarkozyho ve světě.
V každém případě, FARC Sarkozymu v internetovém komuniké oznámil, že výměna je výměna, propuštění Ingrid tedy nepřipadá v úvahu bez toho, aniž by byli propuštění členové FARC věznění v Kolumbii.

Na další vývoj si budeme muset ještě počkat. Do Vánoc nás čeká minimálně rořešení toho, jak dopadne pověst Sarkozyho - bude z něj "nadaný vyjednávač" nebo "ubohý přemlouvač"? Uvidíme 24. prosince.

Obrázky jsou z webů:
NextBuzz.net
LeFigaro.fr

Na předměstích Paříže to žije!

V neděli po páte odpolední na severním předměstí Paříže - Villiers-le-Bel srazil hlídkující policejní vůz kradený motocykl, který řídili Moushin a Larami, 15 a 16 let. Chlapci bez příleb na motocyklu se před policejním vozem objevili nečekaně, z vedlejší ulice a ve vysoké rychlosti. Policisté již nemohli srážce zabránit. (pozn. smrti způsobené za účasti policistů se ve francouzštině říká bavure (f) policiere, nebo jenom bavure)

Po chvíli se na místě objevil vyšetřující komisař, kterého zbila (passer a tabac) skupina místních mladíků, vážně mu poranila obličej a komisař skončil v nemocnici.

Během nedělní noci asi 50-100 mladíků stačilo na severním předměstí zranit ještě 8 policistů a jednoho požárníka (pozn.: francouzsky pompier (m), ve Francii je ale pompier přivoláván i při zdravotních obtížích, jedná se tedy spíše o výraz vystihující záchranáře-zdravotníka). Zároveň shořelo kolem 60 aut, několik popelnic, jeden McDonald a byly vymláceny výlohy Hondy a Peugeotu.

Během pondělní noci bylo zraněno dalších 80 policistů, z toho 8 těžce. Spálena další auta a podpálena místní knihovna a mateřská škola.
Jeden z místních podnikatelů, prodejce aut, kterému shořel celý obchod, neví, jestli bude moci začít znovu podnikat. Zaměstnával 30 místních obyvatel.
Nepokoje se navíc přenesly do dalších částí regionu Val-de-Oise.

Celá Francie se teď s obavou dívá na Val-de-Oise, prozatimní situace totiž připomíná 2 roky staré vytržnosti, které se rošířily na celou Francii a při nichž shořelo na 1000 automobilů. I tehdy byla záminkou smrt dvou mladíků z předměstí, kteří se, pronásledovaní policisty, schovali do trafo stanice, kde byli zabiti elektrickým proudem.
Stejně jako tehdy, lidé z předměstí vrhají vinu na policisty. Nicméně, právě rodiny obou mladíků vyzvaly ke klidu a uctění jejich památky.


Příčiny a následky
Nepokoje jsou především ale vyjádřením hněvu mladých lidí z předměstí, kteří často nemají peníze ani práci, a to především proto, že jsou nevzdělaní, nemluví francouzsky bez přízvuku a jejich jména, stejně jako vzhled, nesou stopy přistěhovalectví.

Žádné přesné statistiky o nezaměstnanosti určitých národnostních menšin ve Francii ale neexistují, protože při jakémkoliv průzkumu je zakázáno se na národnost tázaného ptát.
Přesto vláda navrhla, pro snížení diskriminace při přijímání do zaměstnání, tzv. le cv anonyme, tzn. životopis bez udání jména, které často prozrazuje jiný, než francouzský původ žadatele. Nicméně, vzhledem k tomu, že většinou je součástí výběru pohovor, diskriminace je, spíš než potlačena, odsunuta na později.

Protest, nebo vandalství?
Paradoxem proto je, že se tento hněv neobrací vůči vládním a samosprávním zastupitelstvím, proti radnicím, ale proti budovám, které slouží právě místním lidem (školka, knihovna), resp. proti majetku jich samotných (automobily), nebo proti místním podnikatelům, kteří nezřídka zaměstnávají právě místní těžko zaměstnatelné obyvatelstvo (obchody, restaurace, holičství...).

Těžko tedy vidět za těmito akty něco jiného, než bezdůvodné násilí a vandalství, v pondělí navíc doprovázené střelbou z brokovnice, ale i pistolí většího kalibru.

Problém je nicméně, především kvůli rase a původu většiny násilníků, a ostatně většiny obyvatel pařížských severních předměstí, velmi citlivý na jakákoliv řešení.

Villiers-le-Bel: vánoční dekorace už jsou připravené...Lidé zpívají: Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas...

Fotky jsou z LeFigaro.fr
Reportáže o násilnostech najdete na TF1

Stávkujeme v Paříži VII: Montparnasse žije

Chcete-li manifestovat na Montparnasssu na přelomu října a listopadu, zamluvte si datum dopředu. Na bulváru Montparnasse, tradičním místu levičáckých kaváren, to vře. Od minulé středy jsme zažili už 3. manifestaci.


Dnes protestovali barmani, trafikanti (buraliste), kuřáci, liberálové, voliči prezidenta Sarkozy, který před volbami sliboval zrušení zákazu kouření na veřejných místech (včetně klubů, barů, čajoven a restaurací) od 1. ledna 2008 (la loi sur l’interdiction de fumer dans les lieux publics).
Narozdíl od včerejších fonctionnaires a cheminots si vybrali kuřáci hezčí počasí.


Buralistes tvrdí, že zákaz kouření jim přinese pokles obratu asi o 30%, což pro většinu z nich bude znamenat konec podnikání. Podle pořadatelů se sešlo 20000 demonstrantů, podle policie 6700.


Těsně za manifestanty jely zelené vozy úklidových služeb (cca 4) a několik zametačů. Otázkou ekonoma pak zůstává, kolik to stojí a kdo to zaplatí?

Stávkujeme v Paříži II. A co na to Metro?

Zítra se v Paříži znovu stávkuje, a tentokrát navážno. Informace o RATP linkách zde. Už teď vám ale můžu říct, že vás tam nečeká nic pěkného.
Kdo všechno stávkující podpoří, těžko říct, jak ale říká naše francouzštinářka, kdyby bylo hezky, byla by větší sranda, v dešti se manifestace nikomu dělat nechtějí. A aby taky ano, když nejezdí metro, že.
Zbývá jenom doufat, že se nebude stávkovat měsíc, jako v roce 1995. Krátké video z tehdejší stávky naleznete zde.


Zajímavější ale může být otázka, jaký vliv by měla podobná stávka na dnešní fenomén ve světě tisku - deníky zadarmo - počínaje Metrem, přes Matin Plus až po Direct Soir. Vzhledem k tomu, že jejich hlavní čtenáři jezdí právě metrem, autobusem, RER a vlakem, jejich masivní omezení by mělo mít celkem pochopitelně vliv na výrazný pokles příjmů z reklamy, zatímco platy, energie, nájem a další fixní náklady by zůstaly stejné.
Deníky by měly znovu vyjít ve čtvrtek, jejich vydavatelé tedy věří, že stávka bude mít podobný průběha jako ta říjnová, uvidíme ale, jestli se jejich prognózy splní.


Fotky:
zde
zde

Něco trochu pesimističtejšího o Francii

Tentokráte ne z mé klávesnice...

3/2006,
Občanská společnost
FRANCOUZI NEJSOU NEMOCNÍ EVROPANÉ
Vzpoura nešťastných, či podvedených?
Ladislava Chateau


Studentské bouře ve Francii vyvolaly v našich médiích vlnu úvah a komentářů. Při pátrání po příčinách revolty se většina z nich spokojila s popisem tíživé ekonomické situace mladých lidí. Objevily se i pokusy o hlubší analýzy. V dubnu v Mladé frontě Dnes uveřejnil ekonom Pavel Kohout článek nazvaný Proč Francouzům kapitalismus nevoní; trpí ale tím, čím mnoho dalších. Svědčí o neznalosti francouzské společnosti a její mentality. Je to pohled a l’américaine…
pokračování zde

Závody v jídle? S Francouzem klidně

1) U jídla se nemluví.

2) Mezi sousty se nepije.

3) Všechno to pěkně dojez. A za maminku, za tatínka, za Tomáška, za babičku, za dědečka...

4) Kdo první dojí, je král!

...od malička do mě vtloukali rodiče při každé příležitosti.
Verunka byla hodná, když pěkně rychle papkala, hlavně když všechno zpapkala...a když byla první, zasloužila si i čokoládku.
Od mala ve mně viděli talent, ve škole nám k tréninku nechávali krásných 15 minut přestávky, abychom stihli oběd i s polévkou, a tak není divu, že dnes, ve Francii, mě poráží jen další Češi.

Téměř přímý přenos z jednoho mého závodu přináším pod obrázkem.


EV a Já vs. 2 Francouzky

00:00:00 Závod začal.

00:00:23 Startuju se zpožděním, dávala jsem si na hranolky příliš dlouho kečup.

00:00:30 Dávam do pusy první sousto hranolek - příliš velké, abych dohnala ostatní, a hranolky mi uvízla v krku.

00:00:35 Zapíjím hranolku vodou, konečně se uvolňuje, můžu pokračovat v závodu.

00:01:00 EV má snězenou 1/5 oběda. Panikářím.

00:01:01 První Francouzka polyká své první pidi-sousto. Odkládá příbor, ale nevzdává. Vykládá, jak bude trávit nastávající čtecí týden.

00:01:05 Druhá z Francouzek polyká své první sousto. Také odkládá příbor, ale také nevzdává. Pije. Ztrácí kontakt se závodnicemi v čele závodu.

00:01:47 Horlivě napichuji hranolku, která přistává na tácu EV Další zdržení. Beru ji rukou a jím. Snad, když ji polknu vcelku, doženu to zpoždění z napichování.

00:01:59 Mám snězenou 1/4 oběda.

00:02:12 Francouzky diskutují o problematice Evropské ústavy.

00:04:44 EV zbývá na talíři poslední sousto.

00:04:47 EV polyká poslední sousto a zároveň zapíjí vodou. KRÁL! (a nebo ne?)

00:05:11 Krájím zbytek pseudořízku na půlky.

00:05:21 Francouzka si nalévá 4. skleničku vody a pije.

00:05:32 Končím s hlavní jídlem. Rovnám příbory a odkládám ubrousek. KRÁLOVNA!

00:05:47 Začínám jíst dezert.

00:05:55 EV, jistá si svým celkovým vítěstvím, mi nalévá vodu.

00:06:00 EV i já pijeme. Jen jeden doušek, aby jídlo rychleji klouzalo do krku.

00:06:15 První z Francouzek má téměř snězenou polovinu hlavního jídlo.

00:07:28 EV dojídá dezert a vyhrává tak celké prvenství v mezinárodním utkání o Krále obědů. Talíře vymetené, příbory narovnané, tak jak to má být.

00:09:10 Dojídám, druhé místo není špatné. V mezinárodní konkurenci.

00:12:30 Odcházíme od stolu. Jsme po obědě.

00:12:55 Francouzka vzdává a odhazuje příbor na talíř. Žal z nedokončeného závodu zapíjí, jak jinak, sklenicí vody. Amatérka!

Podle dříve odpozorovaného chování francouzských závodníků nyní nastane 5 minut dlouhá pauza na diskuzi, přičemž bude následovat 10 minut dlouhý pokus o pokoření salátu. Ne vždy se zadaří. I přes neúspěch se ale pokračuje další oddechovou pětiminutovkou a poté minimálně 15 minut bude Francouzka bojovat s jogurtem.

00:32:37 Francouzka odkládá lžičku od jogurtu a naposledy zapíjí.
To my s EV už jsme ale dávno doma.

Obrázky ze stránek:
DKimage.com
BBC.co.uk
Dowbrigade

Kolik vyděláme? A kolik vydělají Francouzi?

Pracujeme, abychom vydělali peníze. Studujeme, abychom vydělali více peněz. Pomůže nám to ale vždycky, nebo je někdy jednodušší se prostě přestěhovat?
Asi tušíte, jaká budě odpověď, přesto vás mnohé možná ještě překvapí.

V roce 2006 proběhlo v České republice dobrovolné srovnávání platů absolventů vysokých škol po 5 letech od absolvování magisterského studia. Jedná se tedy o studenty, kteří promovali v roce 2001, resp. 2002.
(pozn. všechny příjmy jsou uváděny ve své hrubé výši)


Příjmy po 5 letech studia a 5 letech praxe

Podle výsledků této studie vydělávají podle smlouvy s hlavním zaměstnavatelem nejvíce studenti VŠE, a to, s tolerancí několika centů, 1200 eur / měsíc. Příjem nad 1000 eur / měsíc po 5 letech od získání diplomu objevují na svém bankovním účtu ještě absolventi ČVUT. Třetí místo obsadila Slezská univerzita s průměrným příjmem absolventa 879 eur / měsíc.

Absolventi Masarykovy ani Karlovy univerzity neprorazili ani do první desítky škol. 5 let po ukončení MU (11. místo) je tak průměrný plat 757 eur / měsíc, absolventi UK (13. místo) si mohou dovolit ještě méně luxusu a na výplatní pásce se jim v průměru objevuje suma 726 eur / měsíčně.
A co to má vše společné s Francií?

Ve Francii, jako v každém sociálně přívětivém státu, je zákonem stanovená minimální mzda (seznam států a jejich státem stanovených minimálních mezd), ve Francii zvaná SMIC (Salaire minimum interprofessionnel de croissance).
Než budete číst dále, přečtěte si ještě jednou platy vyskoškolsky vzdělných osob v České republice po 5 letech praxe.
Po té se pohodlně posaďte a ujistěte se, že je s vámi někdo, kdo vás bude moci křísit, a čtěte dále.


od 1. července 2007 je SMIC stanoven na 8,44 eur za hodinu, což za francouzský pracovní měsíc dělá 1280 eur. Nezpomínejte ovšem, že francouzký pracovní týden má 35 pracovních hodin (oproti českým 40).

Co z toho všeho vyplývá?

Jednodušše řečeno, je lepší uklízet ve Francii, než pracovat na nějaké zodpovědné pozici v České republice.

A to z několika důvodů - nejenže jako uklízeč nemáte žádné starosti, které by z práce přesahovaly do vašeho soukromého životaa - nestane se vám, že přijdete domů a stále řešíte problém z práce. Navíc pracujete o 5 hodin týdně méně, máte tedy o 5 hodin týdně více na vlastní zábavu. Každý rok vaše odbory uspořádají stávku nebo alespoň demonstraci, což znamená několik dalších více méně volných dní, navíc o zábavu máte postaráno. Zákonná dovolená je navíc ve Francii o týden dělší, než v České republice.

Na druhou stranu je potřeba vědět, že náklady na život v Paříži (!!) jsou na úrovni zhruba 144% nákladů na život v Praze. V některém menším francouzském městě ale celkem citelně ušetříte na ubytování - v Paříži se za 2+kk platí od 800 eur / měsíc, např. v Bordeaux seženete podobný byt za 480 eur / měsíc, v Lyonu od 500 eur / měsíc a ve Strasbourgu od 600 eur / měsíc. Dostanete se tak na cca 120% nákladů života v Praze.


Příklad několika dvojic

Ve dvojici, kdy každý vydělává SMIC, se tak dá ve Francii celkem dobře vyžít. Čistý příjem 2000 eur, po zaplacení nájmu zbude 1350 eur, jídlo pro jednoho cca 300 eur za osobu, zbývá tak 750 eur měsíčně na ostatní náklady - telefon, transport, zábava... no neberte to.
Z makroekonomického hlediska - této dvojici zůstává dostatek peněz na konzumaci služeb a zbytných statků, pomáhá tak zaměstnant další dvojice, které pomáhají zaměstnat další dvojice a vytvářet tak zaměstnanost a HDP.

V Praze dvojice se stejným platem (čistého něco kolem 54000 Kč) zaplatí za nájem 13000 Kč, za jídlo každý 3500 Kč, zbude jim tedy 35 000 Kč na telefon, transport, zábavu a ostatní ... což je 1250 eur. Nezpomínejte ale, že tato dvojice má vysokoškolské vzdělání a 5 let praxe, pracuje 40h týdně a má 4 týdny dovolené za rok.
I tato dvojice pomáhá státní ekomice svou další spotřebou, zaměstnává další občany.

A nyní se podívejme na dvojici s minimální mzdou platnou v České republice. Dohromady si vydělají 16000 Kč hrubého, pro optimismus řekněme 14000 čistého. Zaplatí nájem, zřejmě levnější, než dvojice vysokoškoláků, zaplatí jídlo.... a na zábavu a vše ostatní jim nezbude nic.
Zastavuje se spirála, nikdo další pro ně pracovat nemůže, nikoho dalšího nezaměstnají, nic nespotřebují, není pro ně potřeba nic vyrobit. Ekonomika tak nikam dále nepokračuje.

Z mikro i makroekonomického hlediska mi tak francouzský SMIC připadá velmi lákavý ... nedivme se potom, když Francie vítá přechodná opatření omezující otevření trhu práce nově přistoupivším státům a odmítá Evropskou ústavu kvůli obavám z přílivu polských instalatérů (slova naší francouzské francouzštinářky) - jakkoliv s tím nemá Evropská ústava příliš mnoho společného.

Obrázky jsou ze stránek:
Contactphoto.com
ZacJohnson.com
Kettering University
ViewImages.com (1)
ViewImages.com (2)